Mojí první myšlenkou bylo na tomto místě zveřejnit techniky a postupy pro zvládání úzkosti, které považuji osobně za účinné (vyzkoušené na vlastní kůži). Uvědomila jsem si, že bez úvodu do problematiky to ale asi nepůjde. Začnu tedy úplně na začátku, jak jinak.

Jak vzniká úzkost

Zjednodušeně lze říct, že úzkost obvykle vzniká z našeho vnitřního pocitu, že jsme se ocitli v situaci, kterou nemáme pod kontrolou. Máme pocit, že se nám děje něco, co bychom nejraději neprožívali. Typicky máme pocit, že je situace zapříčiněná vnějšími okolnostmi, které my nemáme možnost ovlivnit, ani do situace jakkoliv zasáhnout.

Může se jednat o pocit nespravedlivého jednání vůči nám, náhlá ztráta zaměstnání, různé problémy v osobním životě (od finančních až po vztahové), nemoc nebo úmrtí blízké osoby atd. Všichni si totiž přejeme být zdraví, šťastní a mít dobré vztahy v rodině i zaměstnání, dobrou práci a spokojený život. Pokud však tato naše představa není naplněna, dochází u nás k pocitu, že život neplyne dle našich přestav a my můžeme začít pociťovat úzkost. Dlouhodobé obavy, strach, úzkost mohou vést až k spuštění tzv. panických atak.

Jak se projevuje úzkost/panická ataka?

První panická ataka může přijít bez varovných signálů a je proto považuji za vhodné uvést jak se projevuje. Věřím tomu, že pokud bych měla alespoň tušení o její existenci, byla bych při našem prvním setkání klidnější. Bohužel jsem o její existenci vůbec nevěděla a vše se dozvídala až když jsem se s ní poprvé setkala na vlastní kůži a i to byla přede mnou ještě velice dlouhá cesta k jejímu pochopení.

Takže typické projevy jsou: napětí v žaludku, pocit na omdlení, pocit knedlíku v krku, bušení srdce, závrať, náhlé pocení, celková slabost. Právě kvůli těmto fyzickým projevům se ataka často zaměňuje za infarkt. Každopádně to není nic příjemného a je normální, že to člověka vyděsí, což tento stav pochopitelně ještě zhoršuje.

Co dělat?

Pokud jste mladí (ataka často postihuje mladé ročníky – lidi kolem 30 – 35 let), máte za sebou stresující období, nemáte žádné kardiovaskulární onemocnění a zažijete náhle výše popsané pocity, lze spíš předpokládat, že se jedná o panickou ataku než o infarkt. Pokud ataku poznáte včas, máte možnost zareagovat.

1. pokuste se zklidnit – udělat pár vědomých nádechů do břicha (vnímejte jak se vám břicho postupně nadzvedává a zase klesá)
2. zmapujte své myšlenky – ataka většinou vzniká z nějaké negativní nebo hodnotící myšlenky (např. ta fronta v obchodě je dlouhá, budu tady zavřená hodinu…)
3. zbavte se té myšlenky – začněte myslet na něco jiného, ideálně něco hezkého anebo se pokuste na chvilku nemyslet vůbec na nic (jednoduše mozek vypnout jako vypínáte televizi), případně zkuste využit metody, které zde zveřejňuji v dalších článcích (komentování, práce s tzv. obavnou myšlenkou a další)
4. pokud se vám nedaří odvést pozornost a cítíte, že je vám dál špatně, tak situaci raději opusťte (pokud jste ve frontě na poště, tak prostě odejděte, v obchodě se nebojte nechat třeba nákupní košík a jít si na vzduch). Z mého pohledu je to vždy lepší než, aby se panika plně projevila a znepříjemnila vám další návštěvu obchodu. Pokud jste v MHD a nedaří se vám přeladit pozornost, tak si klidně vystupte na nejbližší zastávce. Prodýchejte se a promyslete, zda můžete pokračovat dál nebo je pro vás momentálně lepší se vrátit domů. Zkuste poslouchat své pocity.

Pokud máte podezření, že problém nebyl jenom v hlavě, ale mohl mít fyzické příčiny, tak si pro svůj klid zajděte ke svému doktorovi. Nečekává vás tam nic strašného. Obvykle následují vyšetření jako: měření tlaku, EKG, případně 24 hodinové monitorování činnosti srdce (tzv. holter – krabička ve velkosti MP3 přehrávače, kterou máte sebou jeden den). Pokud se vyloučí fyzické onemocnění, tak s největší pravděpodobností dostanete předpis na léky proti úzkosti. A bude na vás, jestli se rozhodnete úzkosti “řešit” psychofarmaky nebo jinou cestou. Já si vybrala tu 2. variantu. A dnes mohu říct, že jsem se touto cestou naučila hodně sama o sobě a taky poznala i velkou škálu metod, které je možné využít k tomu, aby vám postupně začalo být lépe a hlavně, aby jste svým pocitům a emocím lépe porozuměli. Díky tomu vznikl i nápad na vytvoření těchto stránek, které jak doufám budou pomáhat dalším lidem, které úzkosti a ataky v životě potkají.