Před tím, než si něco málo povíme o Sankalpě, pojďme si říct něco o meditačním stavu. Mozek napojený na EEG vykazuje několik úrovní frekvence elektrické aktivity podle toho co děláme – v bdělém stavu se pohybuje v hladině beta – 13-40 Hz (čím víc je člověk stresovaný, tím vyšší je frekvence). Zklidnění značí snížení frekvence a na úrovni 8-12 Hz se dostáváme do meditačního stavu. Další snižování frekvence značí obvykle, že upadáme do spánku. Ale zvládnutí meditace značí schopnost dostat se vědomě až do hladiny théta (4-7 Hz) – do hluboké meditace (nebo když se nepodaří, tak do hlubokého zdravého spánku a to je taky plus).

Afirmace jsou vlastně části západní formy meditace – která je o aktivním vyjádření záměru. Jako začátečníci s nimi pracujeme v lehké meditaci – na kterou stačí zavřít oči a zklidnit se, ale čím hlouběji se dokážeme vědomě dostat, tím účinnější afirmace jsou. A nejlépe fungují v hlubokém meditačním stavu – kdy mozek pracuje v hladině alfa, téměř až v hladině spánku – théta. 

I když neumíme meditovat, jsou v průběhu každého dne dva momenty, kdy jsme ve stavu hluboké meditace – ihned po probuzení a těsně před usnutím. Toto využívá metoda nazvaná Sankalpa (z hindštiny – vědomý záměr), kdy afirmování přesouváme na dobu těsně před usnutím. Prostě si lehneme a jdeme spát, a přitom neustále opakujeme afirmace. A jestli při tom usneme, máme jistotu, že několik posledních opakování bylo v hluboké meditační hladině. Tím i člověk, který nemá meditační praxi několik let, dokáže posílit svůj záměr velmi efektivně. Téměř ten samý efekt má, když si afirmace zopakujeme několikrát hned jak se se probudíme.

To je pro začátečníky velká pomoc a zároveň vás to učí pravidelné ranní a večerní meditaci, vnáší to užitečný zvyk do života.